Za nejdůležitější funkce lesů považuje většina Čechů ochranu živočichů, rostlin nebo klimatu

Polovina respondentů uvedla jako nejdůležitější funkci českých lesů ochranu živočichů, hub a rostlin či ochranu klimatu. Produkci dřeva pak jako nejdůležitější vidí jen 10 % české veřejnosti. Ukázal to sociologický výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR na reprezentativním vzorku české populace, kterého se na konci loňského roku zúčastnilo 1104 respondentů. Výzkum kromě jiného také ukázal, že za největší ohrožení českých lesů považuje česká veřejnost kůrovce a intenzivní těžbu. Výzkum si nechala vypracovat česká národní kancelář mezinárodní certifikace lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) a jeho výsledky zveřejňuje u příležitosti zítřejšího Mezinárodního dne biologické rozmanitosti.

Zatímco v mnohých českých lesích stále převažuje dřevoprodukční funkce, polovina veřejnosti (50 %) považuje za nejdůležitější environmentální funkce lesů a ochranu klimatu (25 %), živočichů, rostlin a hub (25 %). Produkci dřeva považuje za nejdůležitější jen 10 % obyvatel. Dalšími nejdůležitějšími funkcemi lesa jsou podle respondentů ochrana půdy před erozí či ochrana vody (9 %). Ve výzkumu jsme se ptali i na druhou nejdůležitější funkci lesů a i zde první dvě příčky obsadila a ochranu klimatu (19 %), živočichů, rostlin a hub (18 %). Celkem téměř 90 % dotázaných v těchto dvou otázkách uvedlo na prvních dvou nejdůležitějších místech tyto dvě výše uvedené funkce lesů. Výsledky výzkumu zveřejnilo FSC ČR u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti, který má napomáhat k šíření znalostí o cílech a posláních Úmluvy o biologické rozmanitosti OSN, mezi něž se řadí i podpora lesní biodiverzity, která zároveň dlouhodobě patří mezi nejdůležitější principy Českého standardu FSC pro lesní hospodaření.

Respondenti ve výzkumu také odpovídali na otázku, co nebo kdo podle nich nejvíce poškozuje české lesy. Nejčastější odpovědí na tuto otázku byl kůrovec (32 %), intenzivní těžba, kterou zvolila čtvrtina respondentů (25 %), a sucho (23 %). Intenzivní těžbu jako škodlivou pro lesy přitom nejčastěji volili respondenti z Libereckého a Plzeňského kraje, zatímco sucho, které bylo celkově třetí nejčastější odpovědí, považovali za nejvíce škodlivé obyvatelé Jihomoravského kraje. Kůrovec představoval největší ohrožení především pro respondenty z Vysočiny a Zlínského kraje.

Více než polovina respondentů (51 %) také označila odpovědnou spotřebu výrobků se dřevem za způsob, kterým můžou spotřebitelé pomoci chránit lesy před negativními dopady klimatických změn (31 % si myslí, že nikoliv a 18 % nevědělo). V rámci výzkumu byl zjišťován i pohled lidí přímo na certifikát dobrého původu dřeva FSC. Ten označuje dřevěné výrobky, které pocházejí ze šetrně obhospodařovaných lesů, ve kterých jsou zohledňovány jak zájmy ochrany přírody, tak i sociální a ekonomické. Takovou myšlenku by podpořilo více než 60 % ze všech respondentů (68 %). „Jsem moc rád, že povědomí o pozitivním vlivu zodpovědné spotřeby výrobků, a to nejen certifikátu FSC, na české lesy roste. České lesy jsou ve velmi složité situaci a i spotřebitelé či česká veřejnost může přispět k zlepšení jejich stavu, pokud budou vyžadovat výrobky odpovědné spotřeby. Věřím, že společnými silami můžeme pomoci českým lesům projít obtížným obdobím klimatických změn tak, aby z něj vyšly odolnější a zdravější,“ uvedl ředitel FSC ČR Tomáš Duda.

O výzkumu 

Realizátorem bylo Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., které již v minulosti podobný reprezentativní výzkum o lesích pohledem veřejnosti realizovalo. Sběr dat proběhl na konci minulého roku v listopadu 2018 pomocí kvótního výběru (kraj, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání) a zúčastnilo se ho obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let. Celkový počet dotázaných byl 1104, celkový počet tazatelů 239. Metody sběru dat CAPI a PAPI.

sdílet článek